Hezký den všem! Rozhodl jsem se tedy napsat svůj příběh o korekci zraku metodou LASIK. Zrak jsem měl dobrý asi do 7. třídy školy, pak se postupně začal zhoršovat (ahoj počítač a internet, který se v té době objevil), na VŠ jsem měl zrak už -1,5 a v podstatě zůstal stabilní doteď. Brýle jsem nenosil, jen při řízení. Pak jsem se natrvalo přestěhoval do Německa, začal jsem cestovat po Evropě a nosit brýle, protože jsem chtěl všechno vidět. Objednal jsem si běžné brýle a sluneční brýle s dioptriemi. A tak jsem pořád nosil v tašce dvě sady brýlí – jedny na slunečné dny a jedny na večer. A pak jednoho krásného roku přijedu navštívit svou vlast a jedna z mých kamarádek mi řekne, že si nechala upravit zrak a nyní si užívá života. Žádné brýle ani čočky pro vás – krása! Mimochodem, také jsem zkoušel nosit čočky, ale nemohl jsem si na ně zvyknout a po týdnu se mi zanítily oči – okamžitě jsem tu myšlenku opustil. No, tenhle kamarád říká, jako, my tady ve městě máme takovou úžasnou soukromou oční kliniku a super chirurga se zlatýma rukama, jezdí k němu na operace celá republika. No, něco ve mně cvaklo a proč ne. A byla jsem na vyšetření na této klinice, kde mi řekli, že operace je možná. Rychle, efektivně a levně. Na očích jsem samozřejmě nechtěl vůbec šetřit, ale v našem městě, odkud pocházím, se tzv. Femto-LASIk neprováděl a tento chirurg provedl operaci již více než 50 000 lidem a má 25 let zkušeností. A tak jsem se rozhodl zabít dvě mouchy jednou ranou – napravit si oči a trávit čas s rodinou. Rozhodl jsem se pro tuto operaci.
Den operace byl stanoven, pan doktor operoval 1x týdně ve 2 směnách cca 10 lidí – před obědem a po, celkem měl cca 20 lidí týdně, vychází. Dostal jsem druhou směnu. Přišla hodina X a už mi oblékli župan a kapali mi do očí kapky anestetika. Všechno šlo dobře. Doktorka udělala rychle pravé oko, ale s tím levým, jak jsem pochopila, nepasoval podtlakový kroužek, který se na oko nasazuje a doktor rychle nařídil přinést menší velikost. Tady už jsem se trochu bál, ale pak šlo všechno zase rychle a teď jsem na pokoji s dalšími orientovanými kluky a užívám si života a toho, že všechno šlo tak rychle.
Kontrolní vyšetření byla naplánována na den po operaci, o měsíc později a o tři měsíce později. Protože ale spousta chlapů nebyla místní, hned po operaci odešli a druhý den se nevrátili s tím, že tato operace je nesmysl, stejně se vše zahojí, tuto operaci s tímto lékařem už absolvovala celá vesnice. Dobře, dobře.
Druhý den jsem přišel, změřili mi zrak – 1 na obě oči – úžasné! Následoval měsíc omezení.
Asi 2.5 týdne po operaci jsem musel opustit město, protože kvůli koronaviru začala panika a chystali se zavřít hranice. Těsně před odjezdem jsem se přihlásila na vyšetření na tuto oční ambulanci. Byla jsem si vědoma, že v době hojení, to znamená 1 měsíc, mi mohou vadit nějaké světelné efekty atd. U mě to bylo stejné, jedno oko, pravé, vidělo úplně dobře, ale levé reagovalo na světlo nějak divně, i když jsem se tomu snažil nepřikládat velký význam, přece jen byla operace. Ale řekl jsem o tom doktorce a ta mě ujistila, že by to mělo do 2 měsíců odeznít, na závěr mi udělala topografii rohovky a poslala mě na cestu s Bohem.
Když jsem se vrátil domů do Německa, asi až tehdy jsem si uvědomil, že něco není v pořádku. Levým okem vidím světlo zvláštním způsobem. Pokud se během dne díváte do okna, světlo se promítá na parapet, jako by se zdvojnásobilo. V noci je to ještě krásnější – čáry se táhnou od světlometů aut, paprsky dolů a od semaforů se táhne „vous“. Napsala jsem do poradny, odpověděli mi: počkej 3 měsíce, snad to přejde. OK. Začal jsem hledat podobné příběhy na internetu a skoro žádné jsem nenašel. Buď se některé věci povedly skvěle, nebo jiné opravdu špatně. Lidé si stěžovali na svatozáře nebo hvězdy, ale mně padají jen paprsky. Nebo jinými slovy odlesky/oslnění z jasných světelných zdrojů. Tento efekt se může objevit i ve dne, když se za slunečného dne podíváte z okna nebo jednoduše vjedete autem do stínu (pak se směrem dolů objeví paprsky od světlometů aut jedoucích proti vám). V obchodech je to stejné, tyhle lampy mi prostě padnou do oka a dopadají z nich paprsky světla, ať se je snažím jakkoliv ignorovat. Všechny tečky na přístrojích jsem si musel doma přelepit, abych zase nebyl nervózní.
A nyní uplynuly 3 měsíce a účinek zůstává. To začalo být velmi nepříjemné, začal jsem procházet celý internet a hledat odpověď: co to je, odkud to pochází a dá se to opravit? Volal jsem chirurgovi z kliniky, řekl, že topografie je v mezích normy a je nutné se nechat vyšetřit na jejich klinice s tím, že by to mohla být decentrace (wow! kde se to vzalo?) a dá se to upravit resurfacingem rohovky. Naposledy měl takového pacienta v roce 2014. Oh, mám takové štěstí!
Hranice jsou v tuto chvíli stále uzavřeny a není možnost podstoupit vyšetření. V Německu nikdo nepřevezme úkol opravovat cizí chyby a samotná topografie stojí skoro tolik jako celá operace v mém městě.
Proto bych byl rád, kdyby se někdo podělil o své zkušenosti, jestli to někdo měl a kdyby to časem odeznělo (po 6 měsících, roce?). Přikládám nejnovější snímky levého oka – ocenil bych názor odborníků. Děkuji všem za pozornost!